Peču (na to)

Náš byt voní jako spálený jáhlový müslli. Králík Alfons z toho není vůbec nadšený - a já koneckonců taky ne. V tomhle plzeňském bytečku je tohle můj první müslli-pokus. Je fakt, že pečení jako takové mě vždycky moc bavilo, co jsem ještě bydlela v Liberci, ale tady v Plzni to nějak skřípe. Třeba ten chleba, který jsem si vymyslela před dvěma týdny. Byla to krásná představa. Já, krčící se nad trroubou, v chňapkách silně vonící celožitný kváskový chleba... Ideální domov. Místo toho jsem z trouby vytáhla (na několik pokusů) jakous takous placku (rozhodla jsem se péct bez droždí a sody, takže mi to překvapivě nevykynulo), která, ačkoliv měla jak broky tuhou a místy připálenou kůrku, byla vevnitř naprosto nedopečená. Plzeň mému pekařskému umění nepřeje.

Povedlo se. Vytáhla jsem druhý pekáč müslli (ta připálená pavůně už zmizela a zbyla jen krásná, horká vůně pečených vlašských ořechů) a v tu chvíli se vrátil Hejkal z nákupu. Snad se mi aspoň trochu podařilo přiblížit se té představě paní domu z padesátých let.

Dokončila jsem - snad - jednu z šestnácti (sedmnácti, počítám-li přední stránku) ilustrací ke klauzurám. Tématem je dětská kniha pro děti od 3 do 6 let na téma ZOO, nebo láska. Jak už je mým zvykem, zvolila jsem lásku. Kniha má obsahovat pohádku, kterou si sami vymyslíme a napíšeme. Moje pohádka je o plavčíkovi a rusalce, kteří se do sebe zamilují. Je to infantilní, patetická slaďárna, nad kterou se všem cynikům zvedá žaludek, ale - je to pro děti. A děti nejsou cynické, díky bohu.

Venku je divně zamračeno a mně je zas tak divně mlhavě smutno. To bude nejspíš tím, že jsem většinu dne strávila malováním v posteli. Chybí mi ten každodenní pohyb v posilovně, nebo běh kolem řeky. Zítra to doženu, až půjdu ráno cvičit, kreslit do školy a večer ještě do práce. Už teď je mi jasné, že se večer vrátím utahaná jak kotě. Ale - kdo ví, s tou mou detoxikační kůrou. Včera jsem si udělala radost a koupila si detoxikační práškovou raw směs. Je tam všechno dobrý (spirulina, chlorela, zelený ječmen a zelená pšenice,...) a je to extrémně odporný, když to piju jenom s vodou nebo mrkvovou šťávou. Dneska ráno jsem si to dala s rýžovým mlékem a bylo to už skoro dobrý. Příště to zkusím smíchat s kakaovo-karobovým konopným proteinem a snad to bude už úplně žůžo.

Je libo recept na müslli?

2 sáčky instantních jáhlových vloček (kupuji v Kauflandu)

3 menší jablka

Agave sirup

Oříšky, sušené ovoce, skořice, semínka a cokoliv dobrého, co máte rádi

Ve větší míse smíchám všechny suché přísady, vločkami počínaje a kakaovými boby / oříšky / skořicí / mákem konče. Někde stranou si zatím připravím plech s pečícím papírem a zapnu troubu na cca 180°C. V další míse rozmixuju oloupaná, jádra zbavená a nakrájená jablka na pyré, do kterého přidám asi tři lžíce agave sirupu (případně rýžového, javorového, datlového,...). Tuhle tekuté, sladké cosi potom smíchám (rukama, hezky se při tom zapatlat a pak si olízat sladké prsty) se suchými ingrediencemi a vytvořím tu a tam dva až tři centimetry velké hrudky. Pak to vše strčím do trouby. Pět až deset minut peču, pak prohrábnu nějakou lžící, nebo čímkoliv, co je zrovna po ruce a peču dalších cca deset minut - prostě tak, aby bylo do křupava, ale ne spálené. Pak nechám pár hodin müslli vychladnout, protože kdybych ho dala do sklenic ještě teplé, zapaří se a zplesniví.

Tadá!